Senbi, 24 Qazan 2020
COVID-19 QAZAQSTANDA. Júqtyrghandar — 110086. Jazylghandar — 105493. Qaytys bolghandar — 1796
46 - sóz 4729 0 pikir 21 Qantar, 2015 saghat 10:43

BALANYNG AUZYNA TÝKIRTU – BAYYRGhY RÁSIM

JANDOS BAYDILDA. BALANYNG AUZYNA TÝKIRTU – BAYYRGhY RÁSIM

Qabdesh Júmadilovtyng «Tolghan aidyng týni» deytin ghajap әngimesi bar. Sonda basty keyipkeri Bayahmetting auzyna "Biz búryn әmengerlikti de, qos qatyn alghandy da "feodalizmning qaldyghy" dep aiyptap keldik qoy. Bir halyqtyng myng jyldyq salt-dәstýrin búlay syzyp tastaugha bola ma? Halyq dana ghoy, qashanda. Qajetsiz nәrseni túrmysqa engizbeytin..." degen sózdi sap beredi.

Osy sózdi mening de aitqym keledi. Qansha ghasyrdan beri sintezdelip, túrmysqa engen salt pen dәstýrding keybirin din fanattary "shirk" dep joqqa shygharghysy kel(e)di. Biraq, olay emes qoy. Ótkende "auyzgha týkirtu" turaly da dau boldy. Sol turaly jana «Qazaqtyng etnografiyalyq kategoriyalar, úghymdar men ataularynyng dәstýrli jýiesi» atty ensiklopediyany bir qarap shyqtym. Sonda bylay jazylady: "Auzyna týkirtu – bayyrghy kontagiozdy magiyalyq josynnan tuyndaghan qazaqy ortada taralghan rәsim. Bedeldi túlghalardyng jaqsy qasiyetteri jas balagha júghysty bolsyn degen yrymmen jas balanyng auzyna týkirtu josynyn jasaydy. Onyng mәni – jasy ýlken, el syilaghan, ataghy shyqqan, minezi jaysang elge tanymal, úlylardyng jaqsylyghy júqsyn, sol adamgha úqsap bedeldi, tanymal bolsyn degeni. Balanyng auzyna týkirtu yrymyn jasaghan adam balanyng ata-anasyna rizalyq bildirip, batasyn beredi. Búl rәsimdi jasaudy ótinish etken jandar әlgi adamgha kәde jasaydy, syi-siyapat kórsetedi. Sonday- aq, ataqty adamnyng qonghan tósegine nәresteni aunatyp alu ýrdisin auzyna týkirtu ghúrpynyng bir týri dep aitugha bolady" dep keledi.

Eshkim balasynyng auzyna qolynan týk kelmeytin jalqau, әumeser, nadangha týkirtpeydi. Ras, kontagiozdy (júqpaly) dep túr. Jaqsylyghy júqsyn, jaqsy әdeti, erekshe qabileti darysyn deydi. Onyng bútynan ótkizu, kiyimin kiygizu, jatqan jerine aunatyp alu siyaqty týrli aliternativalary da bar. Eshkim auzyna týkirtti eken dep qaqyryp, silekeyin jaqpaydy ghoy. Jәy yrymyn jasap «tipәit-tipәit» deydi. Al, týkiruge keletin bolsaq, bala týgili kóshede de týkirip, qaqyru әdepke jatpaydy.

Salt-dәstýrge kelgende óktem-óktem sóileuge asyqpayyqshy, dәstýrding tozyghy jetse ózdiginen qalady, ozyghy jetse túrmysta qoldanylady.

(FB-daghy paraqshasynan alyndy)

0 pikir