Seysenbi, 21 Mamyr 2024
Áne, kórding be? 3790 5 pikir 28 Jeltoqsan, 2022 saghat 12:35

Qazaqstan shekarasy. Resey ne deydi?                                                                                            

Tayauda ghana baspasóz betterinde Qazaqstan men Resey arasyndaghy shekara belgilerin demarkasiyalau, zandastyru júmystary turaly taghy da sóz boldy. Dauly mәseleler boyynsha memleketaralyq otyrystar kelesi jyldary taghy da jalghaspaq eken. Osyghan baylanysty komissiya mýshelerine bir paydasy tiyer degen niyetpen Mәskeudegi Resey Federasiyasy Memlekettik arhiyvinen (GARF) tabylghan múraghattyq derekterdi kópshilik nazaryna úsynyp otyrmyn.

Ótken ghasyrdyng jiyrmasynshy jyldary kenestik ýlgidegi qazaq avtonomiyalyq respulikasynyng  territoriyalyq kólemin naqtylau jәne mejeleu sharalary qyzu tartys talasqa toly bolghandyghy belgili. Sol jyldary Kenes ókimeti belgilegen qazaq avtonomiyalyq respublikasynyng jer kólemi 3 million 467 myng 922 sharshy shaqyrym dep esepke alynyp bekitilgen  eken. Búl sol jyldardaghy múraghattyq derektermen de sәikes keledi. Naqty dәlelderding biri retinde 1928 jylghy 20 marttaghy  Almaty qalasynda uniyversiytet ashugha baylanysty (qazirgi Abay atandaghy ÚPU) tirkelgen mynaday mәlimetterdi kópshilik nazaryna úsynbaqpyz.      

       Ob otkrytiy v gor. Alma-Ata Kazakskoy ASSR gosudarstvennogo uniyversiyteta.         

(múraghattyq qújattar hronologiyalyq rettilik boyynsha úsynylyp otyr)

20 marta 1928 g. 0131/123

Pry otvete ssylatisya obyazatelino na danyy №

(shtamp)

SOVET NARODN. KOMISS.

R.S.F.S.R.

POLUChENO       22 mart 1928 g.

________________

V SOVNARKOM   RSFSR

kopiya – GOSPLAN  RSFSR

”     – NKRKI  RSFSR

Na  V/№ ________________ N/vh. № ___________

 

KazASSR – odna iz stareyshih respublik RSFSR; obrazovana v 4/H-1920 goda. Nyneshnyaya territoriya KazASSR ustanovilasi posle razmejevaniya Sredney Aziy po nasionalinomu priznaku.

Razmer territoriy Respubliky raven 3.039.000 kv. kilometrov. Obshee kolichestvo naseleniya ravno – 6.570.000 chelovek, iz koih na dolu gorodskogo naseleniya prihoditsya 540.000 /8,2%/, na dolu seliskogo – 6.029.000 /91,8%/. Po nasionalinomu sostavu naselenie raspredelyaetsya tak: kazaky – 55%, russkie – 25%, ukrainsy, tatary y dr. – 20%.

F. A-259. Op. 12 b. D. 3955. L. 27.

Osy bir 1928 jylghy derekti de qúndy qújatqa salystyrmaly týrde qazirgi Qazaqstan aumaghy 2 724,902 sharshy shaqyrymgha  teng bolyp birshama azayghandyghyna ne sebep bolghanyn qarastyryp kóreyik. Onyng astarly sebebine Mәskeu qalasyndaghy Resey Federasiyasy Memlekettik arhiyvinen  (GARF)  alynghan  myna tómendegi múraghattyq qújattargha zer  sala otyryp birshama kóz jetkizuge bolady.

 

U K A Z.

      PREZIDIUMA VERHOVNOGO SOVETA SSSR.

№ 123/3.

Delo 182/5-1.

 

O peredache yujnoy chasty Urdinskogo rayona Zapadno-Kazakstanskoy oblasty Kazakskoy SSR v sostave Astrahanskoy oblasty RSFSR.

Utverditi predstavlenie Prezidiuma Verhovnogo Soveta Kazahskoy SSR y Prezidiuma Verhovnogo Soveta RSFSR o peredache yujnoy chasty Urdinskogo rayona ploshadiu  180-200 kvadratnyh kilometrov iz Zapadno-Kazakstanskoy SSR v sostav Vladimiyr(ov)skogo rayona Astrahanskoy oblasty RSFSR.

Predsedateli Prezidiuma

Verhovnogo Soveta SSSR-         N. ShVERNIYK.

 

Sekretari Prezidiuma

Verhovnogo Soveta SSSR-         (A. Gorikiyn)

 

Moskva, Kremli

4 noyabrya 1947 g.

d.№ 194/5-1

V delo

Verno: Valyaeva 4. XI 1947 g.

       F.  7523.  Op. 40.  D. 190.  L. 1.

------------------------------------------------------------------------------

 

T E L E G R A M M A     PRAVIYTELSTVENNAYa

 

4        1/72                       PRAVIYTELSTVENNAYa   MOSKVA                                 PREZIDIUM VERHOVNOGO SOVETA SSSR TOVARIShU GORKINU-

 

ASTRAHANY 06/6 141 4 1036-ISPRAV POSLEDUET (dva simvola ne otchetlivo)

V SOOTVETSTVIY UKAZOM PREZIDIUMA VERHOVNOGO SOVETA SSSR OT 4 NOYaBRYa 1947 GODA O PEREDAChE ZEMELNOGO UChASTKA 180 TIYRE 200 KVADRATNYH KILOMETROV IZ URDINSKOGO RAYONA ZAPADNO-KAZAHSTANKOY OBLASTY KAZAHSKOY SSR V SOSTAV ASTRAHANSKOY RSFSR NAMY DVA RAZA STAVILSYa VOPROS PERED RAYKOMOM KAZAKSTANSKIM OBLISPOLKOMOM Y ODIN RAZ PERED PREDSEDATELEM SOVETA MINISTROV KAZAHSKOY SSR O VYDELENIY SVOIH PREDSTAVIYTELEY V KOMISSII DLYa PROVEDENIYa  RABOTY PO PRIYEMU Y PEREDAChE ZEMELNOGO UChASTKA TChK KAK OT ZAPADNO-KAZAKSTANSKOGO OBLISPOLKOMA TAK Y OT SOVETA MINISTROV KAZAHSKOY SSR MY OTVETA NE POLUChILY Y UKAZANYY UChASTOK NAMY DO SIH POR NE PRINYaT TChK V SVYaZY NEOBHODIMOSTIU RAZMEShENIYa SKOTA Y PODGOTOVKOY VESENNOMU SEVU PROSIM VAS DAT UKAZANIE SOVETU MINISTROV KAZAKSKOY SSR O NEMEDLENNOM VYDELENIY PREDSTAVIYTELEY DLYa PEREDAChY UKAZANNOGO UChASTKA V NATURE TChK O VAShEM REShENIY PROSBA SOOBShIT OBLISKOMU NR 81 PREDOBLISPOLKOMA PETROV;

    F.  7523.  Op. 40.  D. 190.  L. 2.

 

Alma-Ata

Predsedatelu Soveta Ministrov Undasynovu

Proshu Vas dati ukazaniya ob uskoreniy oformleniya peredachy zemelinogo uchastka Urdinskogo rayona Zapadno-Kazahstanskoy oblasty Kazahskoy SSR v sostav Astrahanskoy oblasty RSFSR soglasno ukaza prezidiuma Verhovnogo Soveta SSSR ot noyabrya 1947 goda.

18.III -1948 g.                                                                    A. Gorkiyn

F.  7523.  Op. 40.  D. 190.  L. 3.

--------------------------------------------------------------------------------------------

 

T E L E G R A M MA

 PRAVIYTELSTVENNAYa

 

6   1/72                  6/4 1725    Jarkovu          (shtamp:   6 apreli 1948 g.)

 

PRAVIYTELSTVENNAYa MOSKVA

PREZIDIUM VERHOVNOGO SOVETA SOIZA TOVARIShU GORKINU-

 

26      25 ASTRAHANY 06/10 104   6/4 1657-

UKAZOM PREZIDIUMA VERHOVNOGO SOVETA SOIZA

OT 4 NOYaBRYa 1947 GODA

V SOSTAV ASTRAHANSKOY OBLASTY PEREDAN ZEMELNYY UChASTOK 180 TIYRE 200 KVADRATNYH KILOMETROV IZ URDINSKOGO RAYONA ZAPADNO KAZAKSTANSKOY OBLASTY TChK DO SIH POR PO PRIChIYNE NEJELANIYa PEREDAT UChASTOK SO STORONY ZAPADNO-KAZAHSTANSKOY OBLASTY ASTRAHANSKOY OBLASTIU ETOT UChASTOK ZEMLY NE PRINYaT ChTO ZADERJIVAET RAZMEShENIE SKOTA Y RAZVOROT VESENNOGO SEVA VLADIMIROVSKOGO RAYONA ASTRAHANSKOY OBLASTY TChK- OBLISPOLKOM VTORIChNO PROSIT VAS DAT UKAZANIE SOVETU MINISTROV KAZAHSKOY SSR O NEMEDLENNOM VYDELENIY PREDSTAVIYTELEY DLYa PEREDAChY UKAZANNOGO UChASTKA V NATURE ILY RAZREShENIY DO OFISIALNOY PEREDAChY ISPOLZOVANIYa UChASTKA KOLHOZAMY NAShEY OBLASTY NR 111-PREDOBLISPOLKOMA - PETROV;

1725                                                                      F.  7523.  Op. 40.  D. 190.  L. 4.

 

Uglovaya rezolusiya: «Tov. Shverniku N. N.

Dolojeno.

7.VI-48 g.»

SPRAVKA

Tov. ELSOV A.G.  (Upravlenie Delamy Soveta Ministrov SSSR) soobshiyl, chto 21 maya 1948 goda na imya Predsedatelya Soveta Ministrov Kazahskoy SSR tov. UNDASYNOVA N.D. poslano pisimo za № S-6077 (podpisano tov. ChADAEVYM Ya.E), v kotorom soobsheno chto Sovet Ministrov SSSR otklonil hodataystvo Soveta Ministrov Kazahskoy SSR ob ostavleniy territoriy yujnoy chasty Urdinskogo rayona Zapadno-Kazahstanskoy oblasty v sostave Kazahskoy SSR.

 

 7.VI-1948 g.                                                                                                              (podpisi)                                               F.  7523.  Op. 40.  D. 190.  L. 5.

---------------------------------------------------------------------------------------------------                                                Alma-Ata

Predsedatelu Soveta Ministrov Undasynovu

Proshu soobshiti o prinyatyh vamy merah po telegramme tov. Gorkina o peredache zemelinogo uchastka Urdinskogo r-na Zapadno-Kazahstanskoy oblasty Kazahskoy SSR v sostav Astrahanskoy oblasty RSFSR.

 

Informstatotdel                  Rebrov

9 aprelya 1948 g.

F. R. 7523.  Op. 40.  D. 190.  L.

Telegramma                                                      Kans.preziduma Verh.Soveta

                                                      13 aprelya 1948 g.  № 1861.

Praviytelistvennaya. Moskva.

Verhovnyy Sovet SSSR                                            tov. Rebrovu

 32 pr. Alma-Ata.  4711  28      13/4   1233 – Bersenovskaya naberej.

O peredache zemelinogo uchastka Urdinskogo r-na Astrahanskoy obl.                                                               tov-u Shverniku.                                                               poslana telegramma 24 marta

 

NR 3174.     1433                                            Zam. Predsoveta Ministrov                                                                                                       A.A. Zagovoliev

                                                                                       F. R. 7523.  Op. 40. D. 190.  L. 7.

      Spravka

Po soobshenii tov. ZAKS tel-ma na imya

tov. Shvernika postupila shifrovannaya.

 

       Verno: (qoly).

4 noyabrya 1947 goda                                                                14 aprelya 1948 goda.

14 aprelya 1848 goda      

Vsego: 8 listov.                                            F.  7523.   Op. 40.  D. 190.  L.8.

----------------------------------------------------------------------------------------------------

     sekretno

                              O P Y S A N Y E

Granisy mejdu Kazahskoy SSR y RSFSR v sootvetstviy s postanovleniyamy Prezidiuma Verhovnogo Soveta Kazahskoy SSR ot 13 dekabrya 1955 goda y Prezidiuma Verhovnogo Soveta RSFSR ot 7 marta 1956 goda.

 

V svyazy s peredachey yujnoy chasty Djanybeksogo rayona iz Zapadno-Kazahstanskoy oblasty v sostav Vladimirskogo rayona Astrahanskoy oblasti, ustanavlivaetsya sleduishaya granisa mejdu Kazahskoy SSR y RSFSR.

Liniya novoy granisy prohodit po otkrytoy stepnoy mestnosti, nachinaya ot tochki, raspolojennoy v odnom kilometre yugo-vostochnee razezda № 400 jeleznoy dorogy Saratov-Astrahani, iydet v yugo-vostochnom napravleniy na protyajeniy 11,4 km y vyhodit na povrotonui tochku sushestvushey granisy, chto v 1,7 km severo-zapadnee ozera Turgay;

dalee sohranyaetsya sushestvuyshaya granisa do tochki, chto v 0,4 km yugo-vostochnee vostochnoy okonechnosty ozera Turgay, otkuda granisa na protyajeniy 14,5 km iydet v yugo-vostochnom napravleniy cherez yujnuyu chasti suhogo limana ozera Akbidaek (qazaq dalasynda «Bidayyq» degen jer ataulary kóp kezdesedi - D.E.), v odnom kilometre yujnee aula Sarbasta y v 0,5 km yujnee razvalin Tanka (qazaqta «Tanqy» degen de jer ataulary bar – D.E.), zatem, dohodya do tochki, chto v 2 km yugo-vostochnee razvalin Tanka, povarachivaet na yugo-zapad                                                  F.  7523.   Op. 107.  D. 200. L. 2.

 

Qorytyndylay aitqanda, mine osy derekterding ózinen-aq kórinip túrghanday sol kezdegi Qazaqstan memleket biyliginde otyrghan azamattargha (N. Ondasynov, J. Tashenov, D. Qonaev t.b.) onay bolmaghandyghyn, olargha ortalyq biylik tarapynan qanday qysymdar jasalynghandyghyn sezinuge bolady. Últ qayratkerleri arqasynda jinaqtalghan ata mekenimiz kenestik solaqay sayasat kesirinen týrli jeleulermen (ekonomikalyq, etnikalyq, sayasi) kórshiles respublikalargha (Reseyding Astrahan, Orynbor, Omby jәne Altay ólkesi; Qytyi, Qyrghyzstan, Ózbekstan t.t. Búl tartystardyng bәrine jekelep toqtalyp, tarata jazu ýshin arnayy zertteuler qajet) ýlestirilip berildi. Maqalamyzdyn  ózegine ainalyp otyrghan jer, shekara  mәselesi arada jýz jyl ótse de kýni býginge deyin aktualdy problemalardyng birine ainalyp otyr. Qazaqstannyng shyghys óniri men soltýstik aimaqtaryndaghy últtardyng ornalasuy әli de bolsa alandatarlyqtay jaghydayda,  búl ónirlerde әli kýnge deyin slavyandyqtardyng ýlesi basym, al qazaqtardyng payyzdyq ýlesi nebary 35-40 payyzdan aspaydy. Búl oblystardyn  Reseymen tikeley shekaralas ekenin óz aldyna  ara-túra bolsa da soltýstiktegi kórshi júrttyng biylikke jaqyn jýrgen baz bir sayasatkerleri tarapynan (bәlkim tarihy aqiqatty bilmeydi nemese bilgisi de kelmeydi) «Qazaqstannyng soltýstiktegi bes oblysy Reseyge tiyesili, orys jeri» degen atoygha toly úrandary keyingi kezderi  jii estilip jýr. Búl talasty mәselelerding qalaysha tuyndaghanyn jogharyda keltirilgen derekterden bayqaugha bolady.

Osy túrghyda aitar úsynysymyz Resey múraghattarynda (Mәskeu, Peterbor, Astrahan, Orynbor, Omby, Novosibir, Tómen, Barnaul t.b.) túnyp jatqan tarihy qúndy jәdigerlik derekterimizdi jinaqtap aluymyz óte qajet. Kezinde Alash avtonomiyasy tarihyn múraghat derekterin negizge alyp, zerdeli zertteulerimen ózining túghyrly biyiginen kórine bilgen tanymal tarihshy, akademik Kenes Núrpeyis óz enbeginde: «Bizding instituttyng (Ghylym Akademiyasy tarih jәne etnologiya instituty -D.E.) ústanyp otyrghan túghyrnamasy - qazaq memlekettiligining tarihyn 2000-jyldan da ary qaray terendetu. Saq, Ýisin, Qanly, Kerey, Qypshaq, Oghyz, Qarlúq, Qarahan memleketterining negizinde týrki tildes,  VIII-XIX ghasyrlardan bastap músylman dindes taypalardyng memlekettik qúrylymdary bolghan. Geografiyalyq shekarasy qazirgi qazaq elining aumaghynda bolghan arghy-bergi memlekettik qúrylymdardyng bәri qazaq handyghynyng arghy tegi»,- dep kesimdi pikir bildirgen eken.  Biz de osy pikirdemiz. Ghasyrlar boyy qazaq halqynda negizinen eki dau bolsa sonyng biri jer dauy. Qazirgi uaqyttaghy keybir memleketter arasynda (tayau shyghys elderi, Urkainadaghy jaghyday, Qyrymdy anneksiyalau, Qarabaq uaqighasy t.t) ushyghyp túrghan shiyelenister de jer daularynan tuyndap otyr. Sondyqtan da tarihy naqty derekterge negizdelgen shyn tarihymyzdy bile jýrgenimizding artyqtyghy bolmaydy. Elimiz aman, júrtymyz býtin, shekaramyz berik bolghay.

Dәurenbek  Eskekbaev                                                                                            

Abai.kz

5 pikir

Ýzdik materialdar

Qúiylsyn kóshing

Bas gazet oralmandargha nege shýilikti?

Álimjan Áshimúly 2197
Ádebiyet

«Solay emes pe?»

Ghabbas Qabyshúly 2583
Qogham

Dos kóp pe, dúshpan kóp pe?

Ábdirashit Bәkirúly 2518
El ishi...

Últtyq biregeylenu: Qandastardyng róli qanday?

Omarәli Ádilbekúly 1683