Beysenbi, 19 Mamyr 2022
Janalyqtar 2352 0 pikir 4 Qazan, 2012 saghat 08:03

Maqsat Asylbekúly. Túrghyt Ózal jәne týrki dýniyesi

Ábdiuaqap Qaranyn Týrkiya Preziydenti Túrghyt Ózal jәne Týrki dýniyesi turaly atty kitaby jaryq kórdi

Ystambúlda túratyn qandasymyz, belgili ghalym Ábdiuaqap Qaranyng "Túrghyt Ózal jәne týrki dýniyesi (Týrkiya - týrki respublikalary baylanystary 1983-1993)" atty kitaby qyrkýiek aiynyng ayaghynda Ystambúlda týrik tilinde jaryq kórdi.

Kitaptyng jaryq kórui Týrkiyada Túrghyt Ózal óldi me, óltirildi me degen mәsele tónireginde talqylaular Týrkiyada shyrqau shegine jetken mezgilge dóp keldi. 1993 jyly, 17 sәuirde jýrek ústamasynan dýnie salghany resimy týrde aitylghann Ózaldyng ajalynan emes, u berilip óltirilgeni, әsirese onyng tuystary men keybir oghan jaqyn sayasatkerler tarapynan algha tartyluda bolatyn. Mine osy jaghdaydyng anyqtaluy ýshin Týrkiya Preziydenti Abdolla Gýlding núsqauy boyynsha eki kýn aldyn, atap aitqanda 2 qazan kýni marqúmnyng sýiegi medisinalyq tekseruler ýshin beyitten shygharyldy. Zang ministri Sadolla Ergin Ózaldyng mýrdesining 19 jylda kóp búzylmaghanyn, sol qalpynda ekenin aita kelip múny tang qalarlyq uaqigha dep baghalady.

Ábdiuaqap Qaranyn Týrkiya Preziydenti Túrghyt Ózal jәne Týrki dýniyesi turaly atty kitaby jaryq kórdi

Ystambúlda túratyn qandasymyz, belgili ghalym Ábdiuaqap Qaranyng "Túrghyt Ózal jәne týrki dýniyesi (Týrkiya - týrki respublikalary baylanystary 1983-1993)" atty kitaby qyrkýiek aiynyng ayaghynda Ystambúlda týrik tilinde jaryq kórdi.

Kitaptyng jaryq kórui Týrkiyada Túrghyt Ózal óldi me, óltirildi me degen mәsele tónireginde talqylaular Týrkiyada shyrqau shegine jetken mezgilge dóp keldi. 1993 jyly, 17 sәuirde jýrek ústamasynan dýnie salghany resimy týrde aitylghann Ózaldyng ajalynan emes, u berilip óltirilgeni, әsirese onyng tuystary men keybir oghan jaqyn sayasatkerler tarapynan algha tartyluda bolatyn. Mine osy jaghdaydyng anyqtaluy ýshin Týrkiya Preziydenti Abdolla Gýlding núsqauy boyynsha eki kýn aldyn, atap aitqanda 2 qazan kýni marqúmnyng sýiegi medisinalyq tekseruler ýshin beyitten shygharyldy. Zang ministri Sadolla Ergin Ózaldyng mýrdesining 19 jylda kóp búzylmaghanyn, sol qalpynda ekenin aita kelip múny tang qalarlyq uaqigha dep baghalady.

Sottyq medisinalyq tekseruler ortalyghyna jiberilgen sýiek pen beyitten alynghan topyraqtargha jýrgiziletin tekserulerding 2-3 aidan keyin nәtiyje beretini aityldy.

Ghalym Ábdiuaqap Qara kitaptyng "Ózaldyng týrki respublikalargha songhy sapary jәne dýniyeden qaytuy" dep atalghan songhy tarauynda, Ózaldyng óz ajalynan da, bireuding qolynan da ólimining mýmkin ekenine kórsetude. Ghalymnyng pikirinshe, Ózaldyng ólimi әsirese týrki dýniyesining yntymaqtasuyna qarsy bolghandardyng mýddelerine say kelgen. Biraq búl jaghday onyng qastandyqpen óltirilgenin anghartpaydy.

Óitkeni Ózal kezinde Týrkiyanyng syrtqy sayasyty HHI- ghasyrdy "týrik ghasyry" etuge baghyttalghan edi. Ózal osy maqsatqa búrynghy Kenestik týrki halyqtardy ekonomikalyq yntymaqtastyq pen telekomunikasiyalyq jelilermen birbirine jaqyndastyru arqyly iske asatynyna sengen edi.

Negizinen Ózaldyng jýrek auruy bar edi jәne songhy kýnderi júmystan sharshap jýrgen bolatyn. Oghan densaulyghyna baylanysty týrki respublikalargha sapardy keyinge qaltyruy jayynda kenes berilgen. Biraq ol ony qabyldamaghan. Zayyby Semra Ózal, Preziydentting Ózbekstan sapary kezinde ajalgha jaqyn ekenin sezdirgenin aituda.

Ózbekstangha barghanda Ózal bir jurnalistke tapsyrma berip Búhara qalasynda Shahy Nakshiybendining kesenesinen anasynyng beyitine qoy ýshin topyraq aluyn súraghan. Sodan qasynda Ózbekstan Preziydenti Islam Kәrimovpen kesenege kelgen Ózal beyitten topyraq alyp jatqan jurnalistti kórgende "Úlym, topyraq aldyng ba? Biraz kóbirek al, kerek bolady." degen. Mine osy jerde aitylghan jәne alynghan kóbirek topyraq Týrkiyagha qaytqannan keyin eki kýnnen keyin Ózaldyng ózining beyitine búiyrghan. Mine búl jaghdaydy bir qatar týrik ziyalylary Ózaldyng jaqyn arada mәngilikke attananatynyn sezgendigi dep tújyrymdauda.

Qara kitapqa jazghan alghy sózinde Ózal turaly osy enbekti jazugha búghan deyin onyng týrki dýniyesimen baylanystary turaly bir kitaptyng jazylmaghanyn sebep bolghanyn aituda. Onyng atap ótuinshe, býginge deyin Ózal turaly shyqqan jiyrmadan astam kitap Ózaldyng Týrkiyanyng ishki sayasatyna jәne ómir belesterine qatysty bolghan.

270 bettik kitapta Túrghyt Ózal biylikke kelgen 1983 jylynan 1991 jylgha deyingi  Týrik-Kenes baylanystary, Týrkiya - týrki respublikalar baylanystary keninen sóz boluda. Kitaptyng әsirese 1991-1993 jyldary arasyndaghy Týrkiya - týrik respublikalary arasyndaghy alghashqy baylanystardaghy tebirenis pen quanyshtar naqty kórsetilgen.

Kitapta Kenes Odaghynyng shanyraghan alghash shayqaltqan qazaq jastarynyng 1986 jylghy jeltoqsan kóterilisi sol kezde týrik baspasózinde qalay oryn alghandyghy jәne týrik jurnalisteri men ziyalylarynyng reyaksiyalary atalyp ótilude. Osydan keyin Kenes halyqtarynyng tәuelsizdikke baratyn is-qimyldarynyng beleng alghanyna kórsetilude.

Kitapta keyingi taraular "Mәskeude 1991 tónkeristik әreket", "Kenes Odaghynyng tarqaluy jәne  TMD-nyng qúrylu prosesi", "Yadrolyq kýsh Qazaqstan", "Týrkiya men týrki respublikalar arasyndaghy alghashqy baylanystar", "Jana tәuelsiz týrki respublikalar tughyzghan jana mýmkinshilikter", "Týrik modeli", "Preziydent Demirelding týrki respublikalargha baghyttalghan sapary", "Týrki dýniyesinde yntymaqtastyq qúru jayyndaghy alghashqy qadamdar", "Týrki tildes elder memleket basshylarynyng alghashqy sammiyti", "Ózaldyng týrki respublikalargha songhy sapary jәne dýniyeden qaytuy" dep ataluda.

Batys elderinde jәne Týrkiyada 1983-1993 jyldary arasynda jariyalanghan materiyaldargha negizdele otyrylyp jazylghan kitapqa Týrkiyada Ózaldyng ólimi turaly qyzu talqylaular men tekseruler bolyp jatqan tústa qyzyghushylyqtyng joghary ekeni aityluda.

«Abai.kz»

0 pikir

Ýzdik materialdar

Erevanda ereuil

Abai.kz 1085